Ahoj

Zdraví a nemoci

I když se o svého ptačího svěřence staráte sebelépe, není vyloučeno, že nikdy neonemocní. Malí, často mikroskopičtí parazité se do klece mohou dostat prakticky kdykoliv a odkudkoliv. Ale nezoufejte, nezbytnou péči a léčbu většinou můžete provést sami.

Nachlazení: Příznakem je kýchání, výtok z nozder, většinou také zanícené oči. Postiženi bývají většinou zhýčkaní pokojoví ptáci. Příčinou nachlazení může být i příliš studená voda na pití, průvan nebo pokles teploty. Úspěšná bývá terapie teplem, např. zahřívání lampou s infračerveným světlem nebo alespoň obyčejnou stolní lampou, která ohřeje místo, kde pták sedí, na 30 až 33 °C.

Poruchy zažívání: Pozřené zrní zůstává příliš dlouho ve voleti, zvenčí je lze nahmatat jako malé tvrdé kuličky. V tomto případě hrozí nebezpečí zánětu štítné žlázy. V lehčích případech postačí tři hodiny bez potravy jen s heřmánkovým čajem na pití. Po krátkém půstu podejte nejprve snadno stravitené suchary pro ptáky a další krmení jako při odchovu mláďat. Zánět štítné žlázy musí ošetřit veterinární lékař.

Průjem: Pokud pták onemocní zánětem střev, posedává většinou ochable na dně klece. Má průjem a od řídkého trusu má zalepený řitní otvor. Očistěte mu řitní otvor, silně zašpiněné peří odstřihněte. Nainstaluje lampu, aby byl v teple, podívejte lehce stravitelnou potravu, heřmánkový čaj, ptačí uhlí. V takovém případě je návštěva veterinárního lékaře nevyhnutelná. Nejlepší však je onemocnění předejít tím, že andulce podáváte jen kvalitní pitnou vodu a nenecháváte ji mlsat z vašeho talíře.

Papouščí nemoc (psitakóza): Může se projevit neustupujícím průjmem, obtížným dýcháním, výtokem z nozder a hnisavým zánětem kůže. Jistotu přinese vyšetření trusu veterinářem. Při těsném kontaktu s nemocným ptákem existuje nebezpečí přenosu na člověka.

Pakostnice (dna): Při dně se objevují hrudkovité nánosy na kloubech prstů, které pomalu ztrácejí svou pohyblivost. Snížením podívlu bílkovin v potravě můžete zpomalit postup onemocnění.

Poranění: I ošklivě vypadající rány se po ošetření preparátem zastavujícím krvácení a antibiotickým zásypem léči relativně rychle. U zlomenin křídel a končetin zafixuje veterinární lékař postiženou část těla obvazem a pruhem leukoplasti do její přirozené polohy. K vymknutí nebo natržení šlachy většinou dojde tak, že se pták někde zachytí přerostlými drápy a zůstane viset. Proto je třeba věnovat pravidelnou péči ptačí pedikúře.

Problémy při pelichání: Pravidelná výměna peří je normální proces. Proti pelichání je lépe nic nepodnikat, pták by měl mít v tomto období dostatek vitamínů a minerálních látek a neměli byste ho příliš zatěžovat a stresovat (např. odchytáváním). Vhodné je zvýšení vzdušné vlhkosti.

Přerostlé drápy a zobák: Abnormální růst zobáku a dárpů není vlastně onemocnění, ale spíše následek chyb, jichž jste se dopustili při držení andulky. O hladká bidýlka se drápy dostatečně neopotřebují, zobák by měl mít rovněž dostatek příležitostí k obrušování. Pravděpodobně tu hrají roli i dědičné dispozice andulky, protože za stejných podmínek držení má mnoho andulek normální délku zobáku a drápů až do konce svého života. Musíte dávat pozor, aby se zobák jednoho dne nezačal svou špičkou téměř zavrtávat do hrudníku a aby se drápy kvůli délce nekroutily. Náprava sice není obtížná, přesto však by měla být svěřena jen odborníkovi či zkušenému chovateli. Ten papouška pevně chytí a drží v rukavici, která ho chrání před štípnutím. Pozor, ptáka nesmíte otáčet na záda! Vhodnými nástroji jsou ostré kleštičky nebo silné nůžky. Jak znázorňuje obrázek, zobák se zkracuje dvěma střihy. Eventuální krvácení se utišuje železnou chloridovou vatou. Samičky andulek, které jsou v přírodě zbyklé samy si hloubit svůj hnízdní dolík, nemají v naší péči příležitost k obrušování zobáku tímto způsobem. Vápenec nebo sépiovou kost většinou velmi rychle rozklovají. Ty navíc stejně nebývají dost tvrdé na to, aby sloužily jako "obrušovací kámen". Ptákům můžete na obrušování zobáku nabídnout kousek cihly.

Červení ptačí roztoči: Pokud je pták v noci neklidný, mláďata jsou slabá nebo umírají v budce, vypadá to na tohoto cizopasníka, který saje krev a je aktviní v noci. Přes den se roztoči drží ukryti ve spárách a štěrbinách, eventuálně je můžete rozpoznat jako světle šedý povlak. Metoda ke zjištění těchto parazitů: Přikryjte klec na noc světlým šátkem, ráno jsou v záhybech na spodní straně šátku k rozpoznání roztoči jako tmavě červené kuličky. Napadení roztoči zabráníte důslednou čistotou a výměnou budky. Prostředek proti parazitům používejte jen na klec, nikdy ne na ptáka samotného!

Vnitřní paraziti: Nezájem o potravu a nechuť k pohybu mohou být známkou toho, že pták je napaden střevními parazity. Jistotu přinese až vyšetření trusu (získáte jej tak, že pod místo, kde pták nocuje, položíte čistý papír. Ten odnesete k veterinárnímu lékaři, který provede rozbor). Jednobuněčné kokcidie, které parazitují ve střevech, a vnitřní červy lze snadno prokázat.